Soutěž ještě ani nezačala a již jsme měli velké starosti. Mnoho hráčů již před sezónou dalo přednost jinému sportu a zároveň došlo k havárii střechy v hale, což nás nejen přinutilo hrát domácí utkání v Pelhřimově, Jihlavě či dokonce v Ostravě, ale zároveň jsme přišli o tréninky na odpovídajícím hřišti.

Historicky první utkání v nejvyšší sezóně jsme odehráli v Pelhřimově a soupeřem nám byl tým Bulldogs Brno. To nám předvedlo jak se hraje nejvyšší soutěž a po první třetině vedlo 2:0. Po snížení Stočka jsme na začátku třetí třetiny měli dvougólové manko. Zvýšenou bojovností se nám podařilo dostat se do tlaku a výsledkem bylo vyrovnání o které se postaral dvěma góly kapitán Imramovský. Na světě byl tak první prvoligový bod.

Další dvě kola pro nás přinesla debakly, které měly stejný scénář. Vyhraná první třetina, odpadnutí fyzicky, obdržení více gólů v rychlém sledu, poslední třetina bez šance na zvrat v utkání. I nadále docházelo k odlivu hráčů z kádru pro jejich nezájem z důvodu finančních, časových či osobních. U těchto hráčů opadlo nadšení ze hry a další porážky je odrazovaly. Důsledkem bylo doslova lepení sestavy z nováčků a předposlední místo tabulky po 7 kole s jedním bodem na kontě.

V osmém kole jsme vyhráli nad poslední Třeboní 5:3 a dostali se ze sestupových míst. V desátém kole jsme se vrátili na sestupovou pozici prohrou s Ústím a situace s hráči byla natolik kritická, že i gólman a naše opora Tomáš Vránek vzal do ruky hokejku a postavil se do útoku a zavzpomínal tak na své začátky s florbalem. Už se nikdy do branky natrvalo nevrátil, což je jistě při jeho talentu a předpokladech velká škoda. Následovaly porážky s Libercem a Brnem a poté nadějná remíza s Havířovem 5:5.

V dalším průběhu jsme šli od porážky k porážce, kdy jsme nebyli schopni zahrát dobře proti slabším soupeřům a naopak i výborné výkony proti silným celkům na vítězství a body nestačili. Výsledkem bylo poslední místo v tabulce, kdy jsme získali 4 body za 1 výhru, 2 remízy a 19 porážek při skóre 60:144.

Jasný sestup byl dán úzkým kádrem, kdy opory sezón minulých daly přednost jinému sportu či přestaly hrát florbal z důvodů finančních, časových nebo přestaly mít o florbal zájem ve chvílích, kdy se tolik nedařilo a místo šňůr výher přišly šňůry porážek. Velký vliv jistě také měla havárie v hale, která nám neumožnila kvalitní přípravu a nácvik herních kombinací či situací a zároveň nás ochudila o domácí podporu při zápasech. S dobrým tréninkem jsme jistě mohli hrát v soutěži důstojnější roli. Výsledková krize se přenesla do vztahů mezi hráči a na konci sezóny hrozil i úplný zánik klubu.