Taktika nastoupit od začátku se zabezpečnou obranou se zdála být úspěšnou, i když ve třetí minutě zazvonila za Ikerem tyč. Ale za minutu jsme otevřeli skóre. Jmenovitě Ondra Zerák, asistenci si připsal Velda. Jenže jako by nás inkasovaný gól ukolébal a postupně jsme začali vyklízet pole. Opustili jsme aktivní obranu a stalo se z nás pět stojících loutek. Domácí naopak vycítili šanci a postupně přidávali na tempu a na důrazu. Většina třetiny byla spíše bojem o míček, o výhodnou pozici, o nějakou větší převahu, ale obě družstva na tom byla v podstatě stejně. My jsme navíc stále měli jednobrankový náskok. Ve čtrnácté minutě se domácím podařilo vyrovnat. Zkušeňák Honza Koten propálil Ikera. Ale inkasovaná branka nás nepoložila, nějaké šance jsme si také připravili. Ale byl to Pelhřimov, který hrál klidněji, víc s balonkem na hokejce. Po prvních dvaceti minutách byl stav nerozhodný 1:1, na střely to také bylo vyrovnané 7:7.

Do druhé třetiny jsme chtěli vstoupit aktivněji. Ale než jsme se stačili rozkoukat, vstřelili domácí druhou branku - jmenovitě Petr Poduška přesnou střelou k levé Ikerově tyči. Najendou na nás padla jakási deka a nebyli jsme schopni nic předvést. I bez napadání jsme dělali chyby v rozehrávce, nedokázali jsme podržet balon, seskupit se do obranného postavení, dělali jsme triviální a zbytečné chyby. A Pelhřimov nekompromisně trestal. Další branku přidal za minutu a půl. Následné vyloučení Ondry Dvořáka využili domácí po 29 vteřinách a odskočili na rozdíl tří branek. Poté jsme dostali výhodu přesilovky my, ale finální přihrávka se nedařila. V polovině třetiny přidali pelhřimovští další dvě branky a Iker si nezasloužil, aby dál trpěl. Nastoupil tedy Jarda a do konce třetiny už branku nepustil. Ale pět gólů soupeře nás dokonale srazilo na kolena.

V poslední třetině jsme chtěli hru otevřít, zariskovat a vrhnout všechny síly do útoku. Proto jsme rozšířili sestavu na tři dvojice křídel, které se v pásmu Pelhřimova měly porvat o každý balon. Šancí jsme měli opravdu hodně, navíc jsme si vykoledovali i faul, ale Venkrbec v pelhřimovcké svatyni odolával. Hned po skončení přesilovky jsme navíc inkasovali z hole navrátivšího se Brychci. Až sedm minut před koncem třetiny se konečně prosadil Mely po Rayově výpadu. Jenže místo nějaké snahy o korekci případně pokusu o zázrak jsme hned dvakrát inkasovali a bylo po zápase. Vrcholem zmaru byl gól v naší síti 10 vteřin před koncem. Kdy jsme tak dlouho hledali balonek v brankovišti, až se objevil za brankovou čarou. Deset gólů v naší síti bylo opravdu tvrdou lekcí celému týmu.

Až následující den ukázal, že jsme se poučili a v dalším utkání urvali první bod v Havlíčkově Brodě.