Muži utrpěli vítězství a postupují v Poháru dál.
28.9. 2009
Pohárové utkání s SK Jemobu v rámci 3.kola naši muži dokázali vyhrát, i když předvedený výkon nebyl ani trochu ideální. Naštěstí povedená druhá třetina rozhodla o vítězství 8:7 a ve 4.kole přivítáme na domácím ledě Vikingy z Kopřivnice.
Hippos - SK JeMoBu 8:7 (1:1, 6:1, 1:5)
Branky: Kos 3, Melichar 2, Imramovský, Dvořák O., Tlustoš
28.9.2009, SH Na Bouchalkách, 132 minut, vyloučení 3:3, využití 1:1, oslabení 0:0, rozhodčí Koten - Pařízek, 156 diváků, střely na branku 42:40 (17:14, 19:7, 6:19)
V poháru jsme byli nasazeni do 3.kola a čekali kdo na nás vyjde. Nakonec to byl tým SK JeMoBu, který dobře zná každý hráč benfiky. Věděli jsme, že soupeř má svoje kvality, ale také jsme věděli kde má slabiny. Pokyny byly proto jasné a mohlo se jít před hojnou návštěvou z facebooku na věc. Nové branky. Nové dresy. Nové mantinely. Vše bylo pro domácí premiéru připraveno. Jen to správně pokřtít. Začátek byl klidnější, my jsme se nikam nehrnuli, protože nás sobotní přetahovaná s klokany trochu unavila. Nějaké ty šance jsme si vytvořili, ale gól nikde. Diváci se začali trochu nudit a museli jsme s tím něco udělat. Kleki Petra poslal do hry mladou krev a utkání začalo mít trochu jiný spád. Začali jsme soupeře více napadat a přišly i šance z třídy vyložených. Naše otevřená hra však nabízela šance i soupeři. Jeden takový brejk skončil gólem v naší síti, když Roberto Carlos poslal přetaženej centr do vápna, kde ho přesně umístil do naší branky René Bolf 0:1. Trochu sprcha pro nás, ale půl minutky před koncem třetiny se ujala dalekonosná pumelice O. Dvořáka, který svým padajícím listem překvapil jinak výborného Korbičku v hostující kleci 1:1.
O přestávce si věčný kliďas Kleki Petra ulíznul kouty a seřval nás na tři doby. Pak vymyslel geniální tah s nasazením všech hráčů z lavičky, který se ukázal geniální bohužel pouze na jednu třetinu. Druhá třetina byla v naší režii. První gól dali hosté. Od té doby byla třetina v naší režii. Začali jsme presovat soupeře a obsazovat všechny hráče po celé ploše, což začalo nést ovoce. Nutili jsme soupeře k nahazovaným balónům, které jsme bez problémů sbírali a pokračovali v dobývání branky. První gól dali hosté. Ondra Dvořák byl tak fascinován novými věcmi okolo, že vyzval soupeře k brejku, který Farkaš dokázal využít 1:2. Pak jsme se konečně prosadili my, když trmu-vrmu před brankou dokázal využít klasicky všudybyl Kos přízemní střelou 2:2. Za necelých deset vteřin jsme dostali výhodu přesilovky. Tu naše komando dokázalo využít, kdy se ujala neznámá kombinace Imramovský – Kos 3:2. Hned v zápětí jsme měli další přesilovku, ale využít jsme ji nedokázali. Ve dvanácté minutě se prosadila dvojice Imramovský – Melichar, když Melichar střílel zcela volný ze středu hřiště 4:2. Za minutu a půl jsme dali další gól, to Ondra Zerák přetlačil asi tři soupeře, navrch dokázal zcela vysílen nahrát Tlustošovi, který šel sám na brankáře. Všichni čekali míč v autu, ale Pítrs po půlhodině tancování před soupeřovým brankářem dokázal backhandem dát na 5:2. Po soupeřově time-outu jsme pokračovali ve stejném tempu a za dvě minuty se prosadil Kos, po sóle od vlastní branky, kdy kamarádsky nenahrál nikomu a sám zakončil 6:2. Účet třetiny uzavřel Melichar, který zpracoval lob od Veldy, narazil si s Imramovským a bylo to 7:2. Tuto třetinu jsme byli jasně lepší a soupeře jsme přehráli. Bylo to to jediné pozitivní na tomto zápase.
Třetí třetina byla jedna velká katastrofa. I když nezačala zas tak špatně. Již po minutě dokázal Imramovský vstřelit gól záhadným způsobem. Všichni se tomu gólu smáli, ale na konci se ukázal jako rozdílový. Od té doby nebylo v naší režii vůbec nic. Mysleli jsme si, že už je vše dokonáno a nemůže se nám nic stát. Chyba lávky. Přestali jsme běhat, napadat, nedokázali jsme podržet míček, prohrávali osobní souboje, vše mělo za důsledek, že soupeř si vytvořil tlak a my jsme ho neuměli přerušit. A tak jsme dostali i branky. První ve třetí minutě, kdy byl vyloučen naprosto zbytečně Ondra Zerák. Při hře 4 proti 4 jsme nedokázali pokrýt souhru hostů a Macálka korigoval na 8:3. Další banán jsme si oloupali za tři minuty, když si Kary na půlce počítal pruhy na svých botách a nechal soupeře pohodově překonat Jardu 8:4. Pak se hra trochu uklidnila, chvílemi jsme byli i u balonu, ale už jsme se prosadit nedokázali. Naše výlety na soupeřovu polovinu byli sporadické a jakoby jsme se tam báli. Další gól jsme dostali v polovině šestnácté minuty. To další brejk zakončil soupeř střelou od mantinelu a Jarda nedokázal zareagovat 8:5. Za minutu přišel další kiks, když jsme nechali utéct Šebka, který šel úplně sám na našeho vratára. Ten se nemínil pohnout ze svého piedestalu a tak to bylo 8:6 a tři a půl minuty do konce. Za necelou minutku šel za katr zlý muž zápasu Ondra Zerák a vypadalo to s námi všelijak jen ne dobře. Přesilovku jsme sehráli hodně špatně, když jsme nesmyslně šli dva do rohu a nahrávka na volně zevlujícího Papouška na středu znamenala hrozbu, která se vyplnila 8:7 a dvě minuty do konce. Ty jsme naštěstí odehráli bez ohrožení naší branky co se gólů týče, takže jsme dokázali vyhrát 8:7. Toto utkání se hodnotí hodně těžko, protože dobrý pocit z prvních dvou částí zkazila ta poslední, kdy jsme nedokázali hrát naši hru, ztráceli jsme zbytečně míče a umožnili tak soupeři trvale ohrožovat naši branku. Patří asi omluva našim divákům za tento výkon a zároveň velké poděkování a poklona těm, kteří vydrželi až do konce. Snad Vás to neodradilo a ještě se někdy uvidíme, nejen na facebooku.