Už před turnajem bylo jasné, že pokud chceme pomýšlet na zisk titulu, musíme vyhrát obě domácí utkání. Taktiku nám trochu zhatila kolize se zápasy A-týmu, ale i tak jsme byli rozhodnuti první místo vybojovat.

TJ Spartak Soběslav - atx Hippos Žďár B 5:11 (0:2, 1:8, 4:1)
branky: Turinský 3, Sobotka 2, Tlustoš 2, Příhoda, Haman, Dvořák, Donát. Vyloučení 1:3, využití 1:2.

Už ve druhé minutě odpískali rozhodčí nájezd za postavení bránícího hráče Soběslavi ve vlastním brankovišti a náš tradiční exekutor Tury se postavil do středového kruhu. Sice při zakončení nájezdu skončil málem mimo střelecký úhel, ale nakonec přesnou střelou gólmana soupeře prostřelil. Za pár minut se nám podařilo přidat druhou branku. Žiry prohodil balonek středem na Šimpa, ten posunul na Laďu před branku a už jsme vedli 2:0. Do konce třetiny to však bylo všechno, i když jsme si vytvořili hromadu šancí.

Do druhé třetiny jsme vlétli jako dobře nastartovaný stroj. Už po pětatřiceti vteřinách se prosadil Boudy, kterému přihrával JR. Za necelé minuty se Boudy proměnil v nahravače a druhý gól si připsal Tury. Na 5:0 zvyšoval znovu Tury, kterému předložil Venca při přesilovce ukázkový křížný pas. Čtvrtou branku mohl Tury přidat o pár minut později, ale podruhé už nájezd neproměnil. Z následné přesilovky ale přidal po jeho přihrávce šestou branku Šimp. To jsme už vedli tolik, že jsme přestali hrát rozumně. Útočníci se stále tlačili dopředu, ale obrana už je tolik nepodporovala, a tak se Soběslav dostávala k brejkům. Jeden z nich využila v 10. minutě druhé části. Do konce třetiny se ale ještě trefili Šimp a Láďa a s druhou sirénou jsme měli devítibrankový náskok.

Právě takový náskok nás ukolébal k jedné z nejhroších třetin v této sezoně. Vůbec jsme nehráli kombinačně, nezajišťovali, hledali jsme nesmyslné kličky a přihrávky a výsledkem toho byly čtyři branky v naší síti. Diváci byli nespokojeni a Krasty oprávněně nasranej. Jedinou naši branku přidal přesnou střelou Venca, ale ta v kontextu celé patnáctiminutovky zapadla do průměru. Naštěstí se nám podařilo zápas vyhrát, což nás naměrovalo k prvnímu místu.

Abychom mohli zvednout pohár pro mistra 3.ligy nad hlavu předčasně, musel tým JeMoBu zaváhat v zápase proti Snipers Třebíč. Kluci z Třebíče dělali co mohli, dlouho hráli vyrovnané utkání, ale 13 vteřin před koncem strhl favorit sedmou brankou vítězství na svou stranu. Pro nás to tedy znamenalo jediné. Vybojovat si titul pro Jindřichovu Hradci

atx Hippos Žďár nad Sázavou - FK Slovan Jindřichův Hradec 6:3 (1:2, 3:1, 2:0)
branky: Turinský 2, T.Dvořák, Tlustoš, Pátek, Haman. Bez vyloučení.

Jako první o sobě dali vědět hosté. Kapitán Hřebíček si našel cestu mezi naše obránce a ti mu v páté minutě dali tolik prostoru, že bez problémů zakončil. O vyrvovnání se mohl postarat JR, který se po Turyho neúspěchu v předchozím nájezdu postavil k naší další penaltě. Ale i on selhal. V osmé minutě zabojoval za hradeckou brankou Vojta, vydřel balonek pro Šimpa a ten z ostrého úhlu vyrovnal. Postupně jsme se dostávali do zápasu, získávali na převaze, ale závěr třetiny jsme brutálně nezvládli. Tři vteřiny před sirénou měli hosté standardku. Naše zeď stála mizerně, jindřichohradečtí ji prostřelili, balonek se vykulil opět na Hřebíčka, kterému Páty z nepochopitelných důvodů dovolil vystřelit a soupřeům kapitán vteřinu před koncem opět poslal Jihočechy do vedení.

Naštěstí Paťas svoji chybku napravil hned na začátku prostřední části, když mu do druhé vlny nabil Stani. Poprvé jsme se ujali vedení v páté minutě. Agilní Vojta se po chybě soupeřovy obrany dostal snadno k balonku a nekompromisně zakončil. Radost se na našich tvářích objevila za 65 vteřin. Tury si rovzpomněl na formu z prvního utkání a prostřelil gólmana hostí počtvrté. Jenže naše obrana měla se soupeřovým kapitánem dost starostí a v dalších okamžicích mu dovolila zkompletovat hattrick.

Přesto jsme do poslední třetiny vstupovali s jednobrankovým náskokem. Mladíci z Jindřichova Hradce sice měli stále sil dost na smrtící brejky, ale nedokázali se vypořádat s naší důraznou hrou. V obraně jsme ještě více přitvrdili i za cenu faulů a po zisku balonku jsme se uchylovali k jednoduchému nahazování dopředu na naše pravaso. Bez zbytečných kliček a riskantních přihrávek jsme chtěli dokráčet k vítězství.

To se nám také povedlo, i když někteří z nás furt chtějí před domácím publikem vymýšlet kraviny, za které by se daly sekat ruce. Navíc jsme přidali i branky. Rychlobruslař JR po zapnutí svého tryskomotoru přidal pátou branku na zaáčtku čtvrté minuty. Když pak šest minut před koncem skóroval znovu Tury, věděli jsme, že je titul na dosah. Neudělali jsme už víc velkých chyb a když, vytáhl Krasty odněkud zázračný zákrok, byť dohrával od první třetiny se zraněným kotníkem.

Se závěrečnou sirénou jsme si mohli zaskákat, od Jirky Kučery z Pehlřimova převzít pohár pro vítěze 3 ligy a pak už nezbývalo nic jiného než zdemolovat Swing společně s kluky z Áčka, kteří si přivezli nadějnou výhru 4:3 nad Českou Lípou.