FBC Štíři České Budějovice – atx Hippos Žďár nad Sázavou 4:10 (2:1,2:5,0:4)
Branky: Staněk 3, Kos 3, Krobot, Turinský, Karásek, Haman; Asistence: Staněk 3, Příhoda, Mifka, Turinský, Kos, Karásek, Krobot; Vyloučení: 2:0, využití 0:2

Sobota 19. 4. čas 8:45…naše kapela se schází ke svému poslednímu turné v této sezoně. Špatné vychování zůstalo zamčeno doma a na sraz se dostavilo čtrnáct umytých, slušně oblečených a spisovně hovořících muzikantů, že i pan Svatoň nás nepoznával. Po příjezdu nás přivítala nová, moderní hala, na kterou nejsme po svých toulkách moc zvyklí. Náš úkol byl jasný, museli jsme získat aspoň 4 body, aby bylo veslo. Nutno říct, že naše kapela opět pěkně vyhrávala, i když na začátku tam byl menší kix s notami, který se ovšem podařilo brzo vyřešit.

V prvním zápase jsme šli brzo do vedení, když Boudy přihrál na půlce Stanimu a ten od mantinelu vystřelil pod horní tyčku budějovické svatyně. Tento gól nás trochu uspal a dovolili jsme štírům vyrovnat hru. V půlce třetiny se jim podařilo srovnat, když se útočník soupeře kolem nás dokázal obtočit a přesnou ranou překonat Káju v bráně. I nadále se hrál útočný florbal na obou stranách, ale nám chyběla přesnost, rychlost a důraz. Několikrát se před gólmanem soupeře sám objevil Tuřan, Kokos si připsal několik dobrých střel a i Kari se Stanim to tam z dálky smažili, ale chybělo nám to potřebné štěstíčko. Na druhé straně nám však soupeř často velmi zatápěl, když kolem nás dokázal snadno projít a vystřelit. Do konce první třetiny zbývalo třicet vteřin, když jsme si opět nepohlídali hráče v obraně a soupeř otočil na 2:1. Gól do šatny a nepříznivý výsledek jen přispěl k velké radosti hráčů Tábora, kteří nás jako jediní mohli o titul připravit. O přestávce jsme si vše vyříkali a šli opět na to.

Druhá třetina už byla o poznání lepší a začali jsme více běhat. Soupeře jsme tak zatlačili na jeho polovinu a bylo jen otázkou času, kdy přijde vyrovnání. To přišlo po dvou minutách hry. Kosi se Stanim rychle rozehráli standartku a prvně jmenovaný přízemní ranou vyrovnal na 2:2. Za dalších třicet vteřin ukázal Stani soupeři, čemu se říká běh a po mantinelu přesprintoval všechny hráče a se štěstím o tyčku zakončil celou akci. Na začátku šesté minuty se objevil sám před gólmanem Chobot a po té, co zkrotil poskakující míček, dokázal zvýšit na rozdíl dvou gólů. Za čtyřicet vteřin však soupeř opět snížil a opět po naší chybě. Nás to nemuselo nijak tížit, jelikož jsme i nadále byli lepším týmem. V deváté minutě jsme přidali další dva góly a zvýšili už na 6:3 pro nás. Nejdříve Cárl vyzval Turyho dlouhým výhozem a za minutu Tury přihrával Karimu, který se taky nemýlil. Poslední slovo ve druhé třetině měl soupeř, když opět pohodlně skóroval a snížil na rozdíl dvou gólů.

V poslední třetině se očekával ještě velký boj, ale nám se ji podařilo rozhodnout už na začátku a zbytek třetiny byl už v naší režii, když se soupeř nezmohl už na žádný odpor. Soupeř se nejdřív za sekání a po té za hru hlavou nechal zbytečně vyloučit. A my jsme přesilovku 5 na 3 sehráli na jedničku. Vteřinu po vyloučení druhého hráče jsme dobře zahráli standartku, kdy Kosi přistrčil Stanimu a ten už pálil přesně. Následovala tedy téměř dvou minutová přesilovka 5 na 4, kterou jsme využili po dvaceti vteřinách. Kari přihrál do boku Kosimu a ten se z takových šancí nemýlí. Dva rychlé góly soupeře zaskočily a my jsme už začali věřit ve vítězství v tomto zápase. Ovšem i nadále se hrálo na plno. Rozuzlení přinesl konec deváté minuty, kdy jsme během deseti vteřin přidali další dva góly. Nejdříve opět dvojice Kosi – Stani ze standartky a pak dokázal dorazit míček za záda gólmana i Vojta Haman. Od této chvíle Budějovice rezignovali a zápas se už jen dohrával. Černá trika přinesla štěstí a tak se nám podařilo první zápas vyhrát 10:4 a s klidnou hlavou si jít odpočinout do šatny před rozhodujícím zápasem.

FK Slovan Jindřichův Hradec – atx Hippos Žďár nad Sázavou 3:12 (1:4,2:2,0:6)
Branky: Kos 3, Turinský 3, Staněk 2, Krobot 2, Karásek, Velecký; Asistence: Kos 3, Haman 3, Karásek 3, Krobot, Staněk; Vyloučení: 2:1, využití 0:1

Ve druhém zápase nás čekal domácí celek z Jindřichova Hradce. Dobrá nálada, válečné barvy a nějaký ten citrónek před zápasem způsobili, že jsme na soupeře vlítli hned od prvních vteřin a na konci čtvrté minuty vedli už 3:0. Když se po minutě hry po Kariho přihrávce trefil Kosi, za dvacet vteřin přidal další gól Stani a nakonec se po Staniho asistenci z úhlu prosadil i Tury. Celá třetina byla v našich rukách a soupeře jsme přehrávali na všech frontách a šli jsem tvrdě za vítězstvím. V půlce třetiny přidal další gól Kosi, ale soupeř dokázal na tento gól za minutu odpovědět snad z jediné pořádné šance, kterou jsme mu za třetinu povolili. I nadále jsme hráli, co jsme potřebovali a poslední zápas si vyloženě užívali a tak bylo možné vidět hodně pěkných akcí hlavně z naší strany. Zbytek třetiny jsme si už pohlídali a vyhráli ji 4:1.

Druhá třetina byla z naší strany trochu slabší a každý už se viděl asi na fotce s pohárem. I přes to jsme jako první udeřili my. Po dvou minutách našel Kosák Chobota a ten už v klidu doklepl za záda jindřichohradeckého gólmana. Dlouho se hrálo s míčkem na našich hokejkách, ale až moc jsme si s ním hráli a tak jsme gól nedali. V osmé minutě udeřilo na druhé straně. Vybrali jsme si slabší chvilku a soupeř jednoduše snížil. Za minutu vyzval Kari ke skórování Chobota a ten tak zvyšoval už na 6:2. Na konci jedenácté minuty jsme však opět trochu zaspali a soupeř se dokázal prosadit a snížit na 6:3 v náš prospěch. To bylo ze druhé třetiny vše a my jsme se museli ještě naposledy nahecovat na poslední třetinu a ještě chvilku se soustředit na zápas.

Poslední třetina byla ovšem plně v naší režii a my ji dokázali vyhrát 6:0. Vše začalo po půl minutě hry. Gólman soupeře chytil míček mimo vymezené území a mezitím co se trenér domácích Honza Holoubek s celým svým týmem dohadoval u své střídačky s rozhodčím o nesprávnosti jeho rozhodnutí, houknul Stani na Vojtu Hamana, který pochopil a rychle rozehrál standartku na Staniho a ten už sám před bránou pohodlně skóroval. Marné bylo Honzovo naříkání o neplatnosti tohoto regulérního gólu…děsná smůla no. Soupeře to trochu zlomilo a tak za další půl minuty inkasoval další branku tentokrát z hole Kariho. A když se k radosti domácích diváků trefil za dalších dvacet vteřin i Tury, tak bylo prakticky po zápase. Od této chvíle čas v hale jakoby se zastavil a běžel jen velmi pomalu. Každý už si přál konec. My jsme si už zkušeně hlídali náš náskok a míček soupeři ani moc nepůjčovali a postupně si vypracovávali další šance. Po jedné takové se trefil v půlce třetiny Tuřan a zvýšil na 10:4. Na konci desáté minuty nám soupeř daroval přesilovou hru, kterou se nám podařilo skvěle sehrát, Kari se Stanim si to na půlce přihrávali tak dlouho, až na sebe natáhli všechny hráče soupeře a když pak Kari rychle přenesl míček na druhou stranu na Kosáka, tak na něj zívala volná dálnice až do brány a přesně pod břevno zavěsil. Za půl minuty uzavřel posledním gólem sezony celé utkání Velda a stanovil tak účet zápasu na 12:3 pro nás. Zbytek třetiny se už dohrál v klidném oslavném tempu a až na vyloučení Staniho v posledních vteřinách nás nic nezaskočilo.

Získali jsme tak poslední potřebné tři body do tabulky a dokázali tak vítězně zakončit celou sezonu, která se nám velmi vydařila. A po převzetí poháru jsme si mohli už jen trochu zařádit a zabejkat v šatně. Celou ligu se nám tak podařilo vyhrát se ziskem padesáti šesti bodů a se ztrátou pouhých čtyř bodů za dvě remízy, když se nám ve dvaceti zápasech podařilo soupeřům nastřílet sto sedmdesát tři gólů a pouhých čtyřicet šest inkasovat. Chtěl bych tak všem poděkovat za skvělou a hlavně vítěznou sezonu.

Společná fotografie po posledním zápse

Sestava: Mifka, Zástěra, Moťka – Velecký, Pátek, Stix, Příhoda, Hort – Karásek, Staněk, Kos, Krobot, Turinský, Haman