Naše převaha se projevovala už od počátku utkání, soupeř toho moc nepředvedl. Ale nebyli jsme schopni dát gól. Střeleckou smůlu protrhl až v 11. minutě Stejk po přihrávce Ladi Sobotky. Těsně před koncem třetiny nás do dvoubrnakového vedení poslal Žiry, který si naběhl na Malyszovu rozehrávku ze standardky.

Třetí gól opět zařídila dvojice Malysz-Žiry, tentokrát si role vyměnili. Po 50 vteřinách se Malysz schoval za soupeřovou obranu a kolmici z obrany neomylně umístil do budějovické branky. Rohodčí však tou dobou sledovali něco jiného a do zápisu Malysze jako střelce gólu neuvedli. Poté se typickým únikem individuálně prosadil JR a když v polovině utkání přidal Laďa Sobotka pátou branku, bylo v podstatě rozhodnuto. Abysme si nenechali Jardu v naší bráně příliš na hrušce, vymysleli jsme při vlastní přesilovce nádhernou minelu. Ještě do druhé sirény jsme tuto chybu odčinili a početní výhodu po Šimpově přihrávce zužitkoval Kary.
Třetí třetina toho už moc nepřinesla. Budějovice se uchylovaly pouze k dlouhým náhozům a v podstatě bez hnutí stály na svém bránkovišti a čekaly, s čím přijdeme. My jsme ale měli nahráno, takže se od nás nedalo čekat bůhvíco :). Nakonec jsme ještě něco přidali, takže si letošní gólovou premiéru v dresu Benfiky odbyl i Jarda Vábek a svoji druhou branku v utkání přidal Stejk. No a v závěru ještě jedna minela v obraně, to aby se neřeklo ...

O začátku utkání se snad ani nemá smysl rozepisovat. Nějak jsme se nemohli nastartovat. Do útoku jsme nebyli schopni předvést vůbec nic a o obraně se nedá mluvit. Třebíč si dělala na hřišti co chtěla, střílela z blízka, z dálky, z dorážek, všechno jí tam spadlo a my se jen nestačili divit. První třetina skončila výsledkem 5:0.
Do druhé části jsme se zvadli a začali dotahovat. Na JRův gól ještě vedoucí celek tabulky odpověděl šestou brankou v naší síti, ale pak jsme se dostávali do hry víc my. V přesilovce protrhl střeleckou nemohoucnost našich útočníků Jarda Sobotka, další šance na sebe nenechaly dlouho čekat. Ale nemohli jsme je proměnit.
Až ve třetí třetině se dvakrát "urval" Malysz. Poprvé sundal všechno co mu stálo v cestě a přes tři soupeřovy hokejky snížil. Druhou branku přidal ve 12.minutě poslední části, opět s důrazem sobě vlastním. Už to bylo jen o dvě branky. Místo našeho náporu a případného odvolání brankáře však přišla další zbytečná chyba v obraně a soupeř nám tak zasadil definitivní úder.
Nebýt těch blbostní v první třetině, mohli jsme hrát s Třebíčí mnohem vyrovnanější utkání. Ale jak říká Sušina:"to prostě nešlo vyhrát ..." :)