B-tým posílen o sehranou dvojici z Áčka - Melichar,Imramovský - chtěl v obou utkáních bodovat a tomu také nasvědčoval vstup do zápasu. Hned od prvních minut si naši útočníci připravovali mnoho šancí a jen výborný výkon brankáře JeMoBu oddaloval naši první branku. Té se dočkal v šesté minutě kapitán Tlustoš. Následující minuty přinesly naše další šance, ale nedokázali jsme se prosadit. V závěru třetiny nás soupeř nebezpečně na delší dobu uzamknul kolem naší branky, ale naštěstí jsme tuhle těžkou situaci zvládli. Tým JeMoBu, který zřejmě není zvyklý prohrávat, se poté začal uchylovat k zákrokům daleko za hranicí pravidel i zdravého rozumu. Jejich cílem nebylo zastavit naše hráče, ale jednoznačně je zranit. Nechávali v soubojích kolena, stavěli se do cesty rozběhnutým hráčům. Naneštěstí si rozhodčí takových faulů vůbec nevšímali. A tak na hřišti začaly převládat emoce. Po několika nepotrestaných faulech se neudržel žďárský Tlustý, kterému soupeř nejprve zablokoval hokejku při střele a poté mu ji ještě přidržel, aby se nemohl vráti do obrany. Hráč Hipposu se na něj zbytečně obořil a ještě jej odstrčil, takže si šel na 2+10 minut "odpočinout" na trestnou lavici. Naši hráči oslabení přečkali a ihned po jeho skončení se projevila zkušenost Áčkového kapitána Melichara, který využil přihrávku Tomáše Imramovského. Když čtyři vteřiny před koncem prostřední části skóroval Imramovský, tým JeMoBu se sesypal úplně. Třetí třetina byla ve znamení častých faulů soupeře, které naši hráči ustáli, ignorovali a neopláceli a z nařízených volných úderů nebo přesilových her se prosazovali. V podstatě každé dvě minuty jsme přidali jednu branku a o zápasu rozhodli. Poslední slovo měl soupeř, resp. rozhodčí. (Ti zápas vůbec nezvládli. Jejich nepřesnosti na obě strany výrazně ovlivnily hru, zejména méně psychycky vyrovaný tým soupeře. ) Půl minuty před koncem vyslali hráči SK JeMoBu jednu z mála nebezpečných střel na branku našeho brankáře a ta skončila na břevnu. Rozhodčí však nepochopitelně zapískal a střelu prohlásil za gólovou, přestože obě družstva věděla, že to gól nebyl.

Tohle utkání jsme si chtěli užít, protože kluci z Třebíče rozhodně měli zájem od prvních minut hrát florbal. Jenže jsme začali až příliš s klidem a čtyři minuty prohrávali 0:3. Naštěstí si Mely vzpomněl, jak třebíčskému gólmanovi vyprášil kožich v utkání základní skupiny Poháru ČFbU, a probudil svoji střeleckou. Během půl minuty v šesté minutě snížil na rozdíl jediné branky a za dalších 15 vteřin vyrovnal Tlustoš. A začínalo se od začátku. Jenže to by nebyl Hippos, aby si situaci opět sám nezkomplikoval a dovolil soupeři ještě před koncem třetiny odskočil na rozdíl dvou branek. Ještě, že naši střelci dokázali dopředu napravovat to, co jsme prováděli v obranné fázi. Takže po 2 minutách druhé části bylo opět vyrovnáno. Do tabulky střelců se potřetí zapsal Melichar, pár vteřin před ním při přesilovce Kos. Ale opět jsme nezvládli fázi po našem vyrovnání a dostali další branku. Poté jsme si otevřeli střelnici a každý z útočníků si připsal alespoń bod, když jsme odskočili na 8:6. Ale celý zápas byl jako na houpačce. To co útočníci vybojovali v góli, naše obrana zase proměnila v hrubky a v rozmezí 25 vteřin bylo srovnáno. Ale do druhé sirény se ještě trefil Staněk a naklonil vítězství na naši strunu. Jenže poslední třetina byla z naší strany hodně slabá. Chyběly síly, chyběla přesnost a i trochu štěstí. Ve vyrovnané poslední části stačilo Třebíči 50 vteřin důrazu a při dvou rychlých a přesných akcích opět vrátila vedení na svou stranu a už ho udržela.