FbC Strakonice - atx Hippos Žďár nad Sázavou 4:7 (2:2,1:4,1:1). Branky Kos 3, Benc 2, O.Zerák, Příhoda, asistence: Staněk 2, Příhoda, Turinský, O.Zerák, Haman. Vyloučení 0:4, využití 2:0, oslabení 0:1.
Do utkání jsme nastoupili se třemi útočnými formacemi, což se v průběhu zápasu ukázalo jako chyba, protože jsme se nedokázali pořádně dostat do tempa a po celou dobu zápasu jsme byli "ospalí". Chtěli jsme ale zapojit co nejvíc hráčů, když jsme hráli v domácím prostředí.
Start zápasu ale byl podle našich představ. Od prvního střídání jsme měli balonek na hokejkách a dařilo se nám kombinací soupeře zamknout v jeho pásmu. První gól ale padl po individuální akci "áčkového" torpéda Zeráka. Který v našem obraném pásmu získal balonek, rozjel se po levém křídle a zasatavily ho až žebřiny za hřištěm a jen tak mimoděk zavěsil do soupeřovy branky - tím dost pochval Znojemáka :). Bohužel jsme místo plánovaného trháku inkasovali. Přízemní nahození prošlo Ikérovi mezi nohama. Zanedlouho jsme mohli mít znovu problém, protože jsme šli do oslabení. To jsme ale zvládli na výbornou, Kosák zatáhl za soupeřovu branku a motal tam tak dlouho až nás poslal po Staňkově přiťuknutí opět do vedení. Jenže to bysme ani nebyli my, kdybysme si utkání nezkomplikovali. Hrubku v obraně Strakonice potrestaly druhou vyrovnávací brankou.

Druhou třetinu jsme začali opět dobře a Kos podruhé v utkání rozvlnil soupeřovu síťku. Jenže poté začali na hřišti úřadovat rozhodčí. Fauly hokejkou, hrubé zákroky u mantinelů pouštěli. Zato se začali zabývat vzdáleností při rozehrávání standardních situací a dalšími zbytečnostmi, které hru příliš neovlivňovaly. Takže se Zery pochopitelně divil, když byl za své nasazení "odměněn" dvěmi minutami v podstatě za pomalý odchod od strakonického brankaře, který jeho směrem následně vyhodil míček. Oslabení jsme začali stejně jako to předchozí aktivně. Jenže se nám ho už tak dobře sehrát nepodařilo. Zřejmě pod dojmem prvního úspěchu jsme se i v početní nevýhodě soustředili na útočení místo bránění a Strakonice toho dokázaly využít. Potřetí v zápase vyrovnaly. My jsme ale zabrali třema slepenými góly jsme konečně získaly kýžený náskok. Nejdřív Beny z první trefil Zeryho skákavou přihrávku v situaci 2 na 1. Poté Váby s Tomem Krobotem zamakali a vybojovali pro Boudyho standardku. Ten jí rychle a přesně vystřelil na branku, soupeřovu gólmanovi navíc Krotot výborně zaclonil. Účet druhé třetiny uzavřel Kosák, který podruhé využil Staňkovy nabídky. Poslední třetinu jsme totálně odflákli. Uspokojeni z výsledku a dlouhých intervalů střídání jsme nedali do soubojů všechno, po hřišti jsme spíš vyklusávali a to bylo na obrazu hry znát. Navíc se Zery opět nechal stejným a hlavně nepochopitelným způsobem vyloučit za vzdálenost. Za pár vteřin ho na trestnou lavici za zbytečné výroky šel "podpořit" Velda. Oslabení pět proti třem jsme hráli hodně roztaženě a soupeř snížil. Poslední slovo v této části měl Beny, který nachytal na hruškách strakonického brankáře a z ostrého úhlu našel skulinku na přední tyči.

atx Hippos Žďár nad Sázavou - 1.FBK SPŠ Tábor 2:1 (1:1,0:0,1:0). Branky Staněk, Kos, asistence: Haman, Staněk. Vyloučení 2:1, bez využití.
Věděli jsme, že s Táborem to bude souboj o průběžné první místo v soutěži a proto jsme chtěli začít zodpovědně. Ihned po vyhránem vhrazování se však do naší obrany vřitili táborští útočníci jako husitská jízda a po 24 vteřinách jsme prohrávali. K obratu zavelel kapitán Staněk. Po dvou minutách hry nepohrdnul Kosovou nabídkou a zařídil vyrování, které se ukázalo pro další vývoj hry jako velmi důležité. Utkání bylo od té doby opět otevřené, ale první třetina vyzněla jasně pro Tábor. Jeho hráči byli technicky lepší, rychlejší, důraznější, ale naše obrana odolávala. Do druhé části jsme provedli změny v obraně, které postupně přinášely ovoce. Dařilo se nám nabourávat rozehrávku a obsazovat protihráče, takže se Tábor nedokázal prosadit z postupných útoků a uchyloval se pouze k dlouhým nahozením středem. Ale s takovými balony si naše obrana dokázala poradit. I my jsme se začali postupně zvedat a dostávali jsme hostující tým pod tlak. Ale nervozita, nezkušenost a smůla nám neumožnily naše příležitosti přetavit v kýžený rozhodující gól. Proti předchozímu utkání jsme se podstatně zvedli a začli podávat výkon, který se na souboj o čelo soutěže v domácím prostředí sluší. A právě tohle nasazení rozhodlo. Tábor zřejmě v letošní sezoně nezažil tak dlouhý vyrovnaný vývoj a my jsme si začínali čím dál víc věřit, že můžeme z tohoto utkání získat víc než bod. Krobot minul odkrytou branku, Vábyho na poslední chvíli zradila žďárská palubovka, Boudy několikrát prověřil soupeřova gólmana z dálky. Ale gól z toho nebyl. Před poslední třetinou bylo jasné, že rozhodne jediná chyba. Nám ale začaly docházet síly. Uchylovali jsme se už jen k odpalům či vysokým náhozům, kombinace se přestala dařit a do té doby kompaktní obraza začala mít povážlivé trhliny. V téhle chvíli opět vytáhl několik výborných zákroků gólman Mifka. Když už to vypadalo na nutnost time-outu, abychom si odpočinuli a nadechli se k posledním minutám, došlo na zvrat. Poprvé v tomto dvojzápase nám vyšla rozehrávka standarky. Kosák se Stanim si vzpomněli na Šášu za branku z žákovských dob a překvapili tím soupeřovu obranu. Než se Tábor vzpamatoval zjevil se Kos před hostující brankou a rychle zasunul. To bylo v case 9.33. Tábor se do nás pak pustil ve snaze aslespoň vyrovnat. Doknce to na okamžik zkusil bez brankáře. A šance měl. Za Mifkou dokonce jednou zazvonilo břevno. Pár vteřin ještě mohl pojistit naše vedení Velda v samostatném úniku. Ale netakticky se pokusil zakončit a umožnil soupeři ještě jednou ohrozit naší branku. Naštěstí jsme se ubránili a se závěrečným hvizdem jsme se všichni vrhli na Mifku v naší brance. Přes náš radostný křik nebyl slyšet ten obrovský balvan, co spadnul ze srdce desítkám fandících diváků, kteří se při takovém zápase rozhodně nudit nemohli. No a pak už zbýval jen večerní Max ... ale o tom až příště :)