V letošním Poháru jsme se střetli s extraligovým sokem již ve třetím kole, vítr nám do cesty přivál 1.SC SSK Vítkovice. V utkání, které bylo po roce opět událostí pro žďárskou veřejnost, jsme neměli co ztratit a byla příležitost získat další cenné zkušenosti. K utkání jsme přistoupili zodpovědně rozcvičkou počínaje a různými povzbuzujícími prostředky konče. Zápas jsme rozehráli na dvě pětky, protože se nás víc odvážných nenašlo a do klece se postavil mladíček Iker. Od prvních minut dávali Vítkovice najevo svoji převahu, ale díky naší bojovnosti a podpoře naší palubovky se občas hra zajímavě vyrovnala. První šanci měl soupeř, ale Iker neměl moc respekt a šanci soupeři zmařil. Naše taktika byla jasná, čekat na svoji příležitost v pozorné obraně. Za chvíli se ukázalo, že se soupeřem dá hrát a dostali jsme se i do několika šancí. V 11. minutě jsme si vytvořili tlak u branky soupeře, v rozhodující chvíli nám míček uskočil a z následného brejku se dokázal prosadit soupeř. No prosadit, ve skrumáži Hrubý plácl do balónu a zaskočil Ikera. První zvláštní gól utkání. Za minutu však bylo veselo i na naší straně. To si dal Zery další bazének a udělal vítr u soupeřovi branky, zmatku využil Sušina, který přiťukl Melymu a ten se nemýlil. Další gól z kategorie nádherných (píchnul do toho jak do h…) 1:1. Do konce třetiny se střídaly šance na obou stranách, z gólu se radovaly bohužel jen Vítkovice. To v 15. minutě vytáhly zase jeden neslaný nemastný gól, ale kdo umí ten umí. Po řezanici před naší střídačkou se míček šťastně vykulil k hostujícímu útočníkovi a ten ho nahodil na branku. Základní pravidlo když nevíš co s balónem, nahoď ho na bránu opět platilo a bylo to 1:2. Do konce třetiny už se skóre neměnilo, i když diváci mohli vidět několik slibných příležitostí na obou stranách.

Druhá třetina byla z naší strany asi nejlepší úsek celého utkání a chvílemi jsme Vítkovice dostávali pod tlak. Měli jsme několik vyložených šancí a soupeře jsme pouštěli pouze do brejků, nikoliv však do nějakého soustavného tlaku. Vyrovnat se nám podařilo v minutě třinácté. Igry posunul po lajně na Sušinu, který vyslal pozdrav směrem na branku soupeře. Hostující gólman pumelici nečekal a srazil si ji do branky. Další branka z kategorie krásných v tomto utkání byla na světě 2:2. Od tohoto okamžiku se hrál florbal nahoru dolů a měli jsme několik šancí na vstřelení gólu, žádná se bohužel neujala. Po gólu volala zejména spolupráce Mely – Sušina, hostujícímu brankářovi se maska třepotala možná ještě v Sazomíně. I první lajna měla několik příležitostí, ale chybělo vždycky málo aby se síťka rozvlnila. A tak na konci třetiny udeřil soupeř. Špatně jsme si přebrali hostující útočníky a střela ze středu znamenala skóre 2:3. Musíme uznat, že to byl asi první hezký gól utkání. Zbývající minutu a půl už se nic podstatného nestalo a slovo dostal opět Jarda „Hypochondr“ Vábek se svojí freestyleovou show.

Naděje na dobrý výsledek sfoukla jak svíčku poslední třetina. Projevila se lepší fyzická připravenost hostí a když jsme dostali na začátku pár banánů bylo i naše odhodlání oslabeno. Vítkovice nás dokonale rozebírali v naší obraně a už jsme nedokázali hrát tak koncentrovaně jak první dvě třetiny. Výsledkem bylo skóre 2:6 v minutě deváté a time-out abychom předešli debaklu. Do konce třetiny se hra trochu vyrovnala, ale z gólů se radovali už jen Vítkovice. Nám už gólová radost dopřána nebyla, i když nějaké ty šance jsme si dokázali vypracovat. Vítkovice přidali ještě dva góly Ikerovi na cestu domů a z poháru jsme tak vyřazeni výsledkem 2:8. Za předvedený výkon se však stydět nemusíme, i když je skóre pro nás trochu kruté a asi neodráží objektivně poměr na hřišti. Na to se ale historie ptát nebude a pohár jsme zakončili porážkou 2:8. Přejeme soupeři hodně úspěchů v dalších bojích a děkujeme našim fanouškům za podporu v tomto utkání.